úterý 30. června 2015

Už to bude rok


Blíží se červenec a já si pamatuju svoje loňský pocity, když byl poslední červnový den. Věděla jsem, že se blíží měsíc, kdy už nebudeme 2, ale 3, že už se to nenávratně blíží a já to nemůžu změnit.

Nebála jsem se, jen jsem byla lehce nervózní, nevěděla jsem, co mě čeká a těšila jsem se na to, jak bude moje dítě vypadat, na koho bude podobný, jak vše budeme zvládat, jaký to bude být mámou.

Prohlížím si teď fotky z porodnice a jsem opravdu nostalgická, jak je možný, že to tak rychle uběhlo? Připadá mi to, jak kdyby to bylo včera.







Bude to rok, co jsem máma, co jsme 3. Máme za sebou rok plný změn a moc se těším na to, co bude. 

Z malého uzlíčku, co jen jí a spí se stává člověk s osobností, každý den dítě dělá neuvěřitelné pokroky. A ač to byl rok někdy hodně náročný, byl nádherný!


Z.♥






pondělí 29. června 2015

Domácí levandulový deodorant

Objevila jsem tento úžasný web.


Co se týče kosmetiky, opravdu si vybírám, co koupit a co ne, poslední dobou dávám přednost hlavně té přírodní. Asi před rokem jsem si poprvé koupila hand made deodorant z Fleru a byla jsem nadšená, bohužel moje oblíbená prodejkyně po čase přerušila činnost, což mě donutilo vyzkoušet si něco vyrobit sama a není na tom nic složitého.


Přináším tedy recept na HOME MADE levandulový deodorant.


Budete potřebovat (na kelímek jako je na fotce):

6-7 lžic kokosového oleje
2 lžíce škrobu
2 lžíce sody
kousky levandule 


Kokosový olej si rozehřejeme ve vodní lázni, přidáme květy levandulí natrhané na kousky (cca z 5 ks levandulí), chvíli povaříme, poté necháme vychladnout. Pak už jen přimícháme škrob, sodu a vymícháme do pasty. Nakonec můžete kápnout ještě pár kapek esenciálního oleje (já nepoužila), poté necháme v pokojové teplotě ztuhnout.

A výsledek?





Konzistence je krémová a voní moc hezky.



Zkoušeli jste taky někdy domácí výrobu?

Z.♥

pátek 26. června 2015

Rychlý tvarohový koláč

Vždy, když jím tento koláč, vzpomenu si na dětství, mamka ho dělala velmi často. Je neděle, máme po obědě, odpočíváme u dobrého filmu a z kuchyně se line vůně této dobroty. 

Potřebujete na ni:

1/8 másla
3 vejce
2 hrnky cukru
3 tvarohy (používám polotučné)
1 hrnek mléka
3 hrnky polohrubé mouky
prášek do pečiva


V míse si smícháme suchou směs, tzn. mouku, 1 hrnek cukru a prášek do pečiva. Do máslem silně vymaštěného vyššího plechu (na dně musí být opravdu vrstva) nasypeme půlku sypké směsi, zbytek si dáme stranou.

Připravíme si náplň-ušleháme cukr+vejce, přidáme hrnek cukru, tvarohy a mléko. Směs nalijeme opatrně na plech, poté posypeme zbytkem suché směsi. Nakonec poklademe celý plech hoblinkami másla a pečeme v předehřáté troubě cca 30 min na 170 stupňů. Koláč je hotový, až je opravdu zlatý.







Dobrou chuť!


Z.♥

čtvrtek 25. června 2015

Plaváčci

Že existují nějaké kurzy plavání kojenců, jsem se dozvěděla v těhotenství z chytrých časopisů od mé nejmilejší kamarádky Peti :) Většinou se uvádí, že ideální čas začít je v půl roce dítěte a když se blížil Adélčin půlrok, začala jsem vybírat kurz. Samozřejmě můžete začít chodit i později, ale zpětně můžu říct, že půl rok je ideální věk, děti jsou většinou tou dobou hodné a u oblíkání plavek vám budou krásně ležet :)

Mám to štěstí, že v místě našeho brněnského bydliště je dětský Klub Fontána (web zde), kde kurzy pořádají. Recenze byly dobré, bazén máme asi 5 minut od domu, takže bylo vybráno celkem rychle. A rozhodli jsme se správně, teď už máme zaplacený druhý kurz a z Adélky je malý vodník, vodu miluje!

A k čemu takové plavání vůbec je?
  • zlepšuje psychomotorický a motorický vývoj dětí
  • rovnoměrně zatěžuje a posiluje všechny partie těla dětí
  • zatěžuje kardiovaskulární systém a tím se stává odolnější
  • dítě se nebude bát vody
Málokdo ví, že se děti rodí s tzv. potápěcím reflexem (mají ho zhruba do půl roku věku). Když se jim cizí tekutina dostane do hrtanu, příklopka se uzavře a dýchací cesty se zablokují. Poté následuje reflex, kdy se paže a nohy začnou rytmicky pohybovat a dítě se snaží dostat na hladinu vody. Tento reflex funguje jen při pár prvních potopeních, později se dítě učí zadržovat dech.

V prvních lekcích plavání se dítě učí tzv. signál, na určité heslo se seznamuje s vodou. Nejdříve se mu potírá obličej mokrou rukou, poté se mu z kalíšku lije voda na hlavu a dítě si tak zvyká na to, že při vyslovení signálu má zadržet dech. Později, až je na to dítě připravené, přichází první potopení.

Plavat chodíme od ledna a pokrok, který za tu dobu A. udělala, je obrovský. Potápět se začala na třetí lekci, dnes už ji nerozhodí ani to, když mi ji lektorka hodí do vody a ona ke mně doplave. Proplouvá obručí pod vodou a krásně se ke mně dokope. Ve vodě bez nadechnutí vydrží asi 5 sekund.







Taky zvažujete, jestli chodit plavat? 

Při výběru kurzu je důležité zjistit si následující:

  • teplotu vody a vzduchu
  • zda je bazén určený pouze pro děti nebo je přístupný i dospělým (kurz pro děti totiž pořádá např. i aquapark nebo veřejný bazén. Z osobní zkušenosti doporučuji pouze bazén, který je určený dětem).
  • zda se dají omluvené lekce nahradit
  • kvalifikace lektorek a hlavně to, zda jsou vám lektorky sympatické
Budete potřebovat pouze plavky pro sebe a dítě (buď jednorázové nebo například neoprenové), někde vyžadují i koupací čepici pro rodiče.

Na to, že jsem se nerozhodovala mezi více kurzy, vybírala jsem hlavně podle toho, abychom to měli blízko a nemuseli cestovat MHD, jsem maximálně spokojená. Lektorky v DK Fontána jsou úžasné. Jde vidět, že svoji práci dělají s láskou a ne z povinnosti. Bazén je určený pouze pro děti, je dostatečně velký a krásně teplý, takže jsem si v zimě připadala jak v termálech :) Po plávání je k dispozici velká herna, kde se dítě může v klidu najíst a aklimatizovat se.

Cena kurzu je cca 2000,- (samozřejmě se liší dle lokality), pokud jste klientem VZP, pojišťovna vám proplatí příspěvek 500 Kč.

Takže pokud přemýšlíte, co s časem a jakou aktivitu dítěti vymyslet, doporučuji všemi deseti! Adelína odchází vždy s úsměvem:)

Z.♥








úterý 23. června 2015

V jednoduchosti je síla

To si tak člověk brouzdá na netu a hledá nějaký recept na zvednutí nálady do deštivého počasí. Výsledkem je tento vynikající dortík. Je tak dobrý, že vám jeden kousek určitě nebude stačit.

Příprava není vůbec složitá.






Budete potřebovat:

Na piškot:


4 vejce
4 lžíce polohrubé mouky
4 lžíce cukru krupice
1/2 prášku do pečiva
2 lžičky škrobu

Klasicky ušleháme žloutky s cukrem, bílky zvlášť. Do žloutků přidáme mouku, prdopeč, solamyl, cukr, nakonec vyšlehané bílky. Těsto dáme do vymazané formy a pečeme zhruba 15 minut v předehřáté troubě na 180 stupňů. Po upečení necháme v troubě pozvolna vychladnout.

Na krém:

250 g tvarohu
smetana ke šlehání 200 ml
vanilkový pudink
mléko na přípravu pudinku
50 g cukru
sezónní ovoce, já použila maliny a třešně

Mezitím, co chládne piškot, uvaříme si pudink dle návodu, hotový ho pak necháme vychladnout. Vyšleháme si tvaroh s cukrem a poté postupně zašleháváme vychladlý pudink. Nakonec si vyšleháme šlehačku a trošku ji přidáme i do pudinkového krému na zjemnění.

Piškot si potřeme vrstvou marmelády, já zvolila jahodovou od babičky, z obchodu nikdy nekupuji. Poté na piškot dáme krém, navrch šlehačku, na závěr ozdobíme ovocem. Já měla po ruce třešně a maliny ze zahrádky, můžete samozřejmě udělat dort jen s malinami nebo jahodami.

Necháme ideálně přes noc vychladit v ledničce, poté podáváme.

Je opravdu výborný!




Z.♥








pondělí 22. června 2015

Den otců


Včera byl den otců a i když tento svátek neslavíme a nikdy jsme ho neslavili ani u nás doma, když jsem byla malá, najednou mi to přijde škoda a byla bych ráda, kdyby tatínkům byla věnovaná větší pozornost.

U nás to vypadá asi jako ve většině z rodin tak, že se o A. starám hlavně já, i přesto ale byly nebo jsou chvíle, které byly pouze tatínkovy.

Když byla Adélka novorozenec, měla problém večer usnout, museli jsme s ní chodit neustále po bytě sem a tam, chovat, až poté usnula. To byla výhrada mého muže, stačilo s ní 6x projít celý byt tam a zpět a dítě konečně zaspalo.

Muž taky dceru uspával večer na břiše, na mě si tak nikdy nelehla.

Když byla větší, kolikrát vyžadovala to, aby za námi do postele táta došel, stačilo jí, že je vedle ní, přitulila se a usnula. Já se o uspávání mohla snažit hodinu a marně.

První záchvaty smíchu a hlasitý smích byl opět na tátu. 


Vypadá to, že u nás doma budeme mít typický model "tatínkovy holčičky", Adel svého tátu totiž zbožňuje a je to jedna z nejhezčích věcí na světě, pozorovat ty dva, jak se mají rádi.

Zrovna o víkendu jsem byla svědkem krásných okamžiků. Muž byl 2 dny na služebce, vracel se v pátek. Sotva Adelína slyšela jeho hlas, okamžitě zbystřila, vykulila oči a čekala. Když se s ní táta přišel přivítat, myslela jsem, že proskočí zdí, jak byla radostná:) Piští, vřeští, vesele kope nohama a směje se od ucha k uchu. 

Jak už jsem psala v nějakém z článků, spíme ve společné posteli a jakmile můj muž šel ten den večer spát, okamžitě se k němu ve spánku přitulila, držela se ho za tričko a spala jak dudek.









Jak to vypadá u vás? Co je výhradou tatínků? A oslavili jste den otců?


Z.♥

sobota 20. června 2015

Letní výprodeje

Co na sebe?

Asi každá z nás si nejednou položila tuto otázku. Ať už před odchodem do práce, na zkoušku, v těhotenství, po porodu, když zhubla nebo naopak přibrala. 

V těhotenství jsem si koupila minimum oblečení, nechtělo se mi za něj utrácet s vidinou, že ho využiju jen pár měsíců. Investice do výměny šatníku mě ale neminula teď, kdy mám o 10 kg míň než před těhotenstvím. Vše je mi velké, nic mi nesedí a nosím velikost, jakou jsem měla naposledy na gymplu.

To, že před časem H&M spustilo svůj e-shop, celkem pravidelně ruinuje moji peněženku. Protože se čas strávený v obchodech a nákupních centrech snažím eliminovat na minimum, po narození dcery nakupuji téměř výhradně v e-shopech. Tak jsem si udělala radost a nakoupila zase pár kousků o číslo menšího oblečení, když jsou ty výprodeje.








Poslední dobou nosím co nejjednodušší oblečení, nejčastěji džíny, legíny, džínové kraťasy, popřípadě sukni v kombinaci s jednobarevným tričkem nebo tílkem.

Snažím se, aby oblečení bylo co nejpraktičtější, ideálně v tmavších barvách, aby na něm nebyly vidět otisky miniručiček Adelíny. Vždy se se mnou moc ráda dělí o dojmy z oběda:)

Co nosíte vy, v čem se cítíte nejlíp? A kde nejčastěji nakupujete?

Krásnou sobotu všem a těším se na inspiraci.

Z.♥


Banánový chlebíček

Máte rádi jednoduché recepty? Pak se s Vámi ráda podělím o jeden extra rychlý a výborný recept. Banánový chlebíček dělám dost často, většinou si ho dopřávám k snídani.

Budete potřebovat:

2-3 zralé banány
1/3 hrnku změklého másla
3/4 hrnku třtinového cukru
1 vejce
1 lžička sody
1 a 1/2 hrnku hladké mouky


Ušlehejte vejce s cukrem, přidejte rozpuštěné máslo, mouku, sodu a hladkou mouku a nakonec rozmačkejte banány. Těsto vylijte do formy (buď na srnčí hřbet nebo do bábovkové formy) a pečte zhruba hodinu až hodinu a čtvrt na 175 stupňů. Toť vše, nic jednoduššího snad není, ale výsledek stojí za to.










čtvrtek 18. června 2015

Běžný den na mateřské

"Hned bych si to s tebou vyměnil a byl doma a ty bys místo mě šla do práce." Často otřepaná fráze, kterou slyšela snad každá matka. Ráda bych to uvedla na pravou míru a přiblížila vám 1,5 dne matky dítěte, kterému se zrovna prořezívají stoličky. (Upozorňuju předem, že jinak je moje dítě celkem hodné, když ale rostou zuby, je to peklíčko!)

STŘEDA 
6:40
Náš den začíná v tuto dobu. Muž odjíždí na služebku a ráno nás veze k mým rodičům, kde budeme do pátku. Adelína spí jak dudek (ač je jindy už dávno vzhůru), musím ji budit.

7:00
Vyrážíme k Brnu, A. je v pyžámku, abychom se nezdržovali, za 30 minut jsme u našich. Jsem v šoku, Adelína v autě ani nepípla (je to nezvyk, jinak v autě děsně řve, nesnáší autosedačku). Odteď ji asi budeme vozit ihned po probuzení a v pýžu :)

8:00-9:30
Mamka se s námi vítá, ukazuje mi, jaký dobroty mi koupila, pak v klidu snídáme. Po dlouhé době se ráno dívám na televizi, Adelína objevuje hračky, co týden neviděla. Uvařím si kafe a hrajeme si. Zatím dobrý, pořád to vypadá jako pohoda:) Když jsem u našich, připadám si jako malá holka na prázdninách, vždy mě čekají moje oblíbena jidla.

9:30-10:30
Začíná proces uspávání. Moje dítě neusne jinak než u kojení nebo v nosítku, takže si ji dám na břicho, zpívám, hladím, konějším, Adelína je nějaká nervózní a začíná pobrekovat, což většinou nedělá. Zíve o stošest a já v puse vidím hodně nateklý dásně v místě stoliček a říkám si, že už je to asi tady. Poslední zub se prořezal před týdnem, to moc dlouho klid nebyl. Za chvíli usne, dám ji do postýlky a já jdu na počítač. Píšu kamarádům, muži a řeším věci ohledně stavby domu.

10:30-11:30
Adelína spí ani ne hodinu, což je nezvyk, většinou spí dýl. Dnes máme v plánu jít se mrknout ke mně do práce. U oblíkání a přebalování děsnej řev, nemůžu ji uklidnit. Když ji chci položit na záda, abych ji dala plínku, rozčílí se šíleným způsobem a polonahá, brečící mi odleze do druhýho pokoje. Asi po 20 minutách vyhrávám a jsme nachystaný k odchodu. 

11:30-12:30
Blížíme se na místo činu, do mé práce. Vidím to krásný prostředí, kravaťáky, kavárny, zahrádky, samý veledůležitý lidi a je mi smutno po praci. Adelína se řehtá od ucha k uchu, tak mám radost, že je dobře naladěná. Koupím si oběd, vyzvedne mě moje nejmilejší kolegyně Peťa a jdeme do kanclu. V kuchyňce se samozřejmě nemůžu v klidu najíst. A. neumí sedět v klidu, je na zemi, kde se motá všem pod nohama. Holky říkají, jak je hodná, šikovná a vypadá jak andílek. Ha, ha ha:) Mám radost, že jsem je zase všechny po dlouhé době viděla.

13:00-15:00
Vracíme se domů, já si vařím druhý kafe a opět nastupuje proces uspávání. Tentokrát to trvá snad hodinu, ne a ne zabrat. Zíve, poplakává, místo očí má milimetrový škvíry. Pak konečně usne a já mám na chvíli veget, po 100 letech si beru knihu a vychladlý kafe. Adelína spí 40 minut.

15:00-18:00
Přichází můj taťka a celej natěšenej z novýho kočárku a z toho, že nás po týdnu vidí, plánuje, jak půjdou ven (já mám radost, protože jsem sama nebyla hooodně dlouho). Za chvíli přichází i mamka a berou si dítě ven, mám hodinu a půl volna a nevím, co s časem:) Naložím se do vany, vylízám až tehdy, když mám varhánky jak Kolja a užívám si ticho:)

18:00-21:30
Každodenní kolotoč-večeře, koupání, hraní, uspávání. Většinou A. chodí spát kolem 8, dnes je plná dojmů, takže to nehrozí. Uspávání je marný, jdeme do obýváku k telce, A. na sedačce leží jak na pláži a povídá, skáče, vřeští. O půl 10 to zabalím i já a jdeme si lehnout společně. Konečně usíná. Je to nezvyk, že ležíme v posteli samy, spíme ve společné posteli všichni 3 a je to podruhé, co je muž pryč, za dobu, co je A. na světě.

21:30-7:30
Píšu ještě muži SMS na dobrou noc, on mě lehce namíchne MMS dezertu, co si dopřává. Neuplynou ani 2 hodiny a A. se budí s šíleným řevem. Poznávám starej dobrej známej řev-- každý nový zub se neobejde bez několika probdělých nocí. Uklidňuju, hladím, nic nepomáhá, po chvilce je ukojena. Tento scénář se opakuje ještě několikrát, A. se budí cca po hodině, vždy s pláčem a já mám ráno pocit, že mě přejel vlak. Závidím muži, že se mohl vyspat!

ČTVRTEK
07:30-11:00
Klasický kolotoč-snídaně, hraní, balení se na plavání. Tentokrát si dávám 3 veliký koblihy a obr kafe, na dietu se u nás nehraje. A. bojkotuje dopolední spánek, po půlhodinové snaze to vzdávám, protivnost se zvyšuje. Červená ji brada i tváře, neklamný znak toho, že jsem se nespletla a zub se klube. O půl 11 vvyrážíme na poštu a pak na plavání.

11:00-13:30
Plavání jako vždy super, jakmile skočíme do vody, vše je zažehnáno a A. se směje od ucha k uchu, užíváme si to obě dvě. Po 12.hodině se vydáváme k domovu, čekám, že zaspí únavou, jak se to obvykle stává, ale ne, je to bojovník proti spánku. Skoro utíkám domů s vidinou oběda, ale není mi přáno. A. začne těsně po zabouchnutí domovních dveří hrozně plakat, ale tak, že čekám, kdy na nás dojdou sousedi za rušení klidu. Nepomáhají homeopatika, houpání, nošení, absolutně nic. Po půlhodině řevu mě začíná šíleně bolet hlava a volám muži, jak že se na té služebce má. Táta A. na oko domlouvá, ta, když ho slyší v telefonu, zázračně ztichne a dělá jen Pffff, pffff. To dělá vždy, když něco provede a dělá se nenápadnou. Můj oběd je chleba se sýrem a 6 mandlí v čokoládě.

13:30-16:30
Na zklidnění nezabírá nic a říkám si, že už přece musí být unavená, protože já jsem na odpadnutí!! Jdeme si lehnout a podaří se, A. usíná. Konečně zavírám oči i já a spíme sladký 3 hodiny. Jak si můžete všimnout, moje klíště se mě nepouští ani ve spánku:)




17:00-18:30
Lehce odpočatá se vítám s rodiči, co nevěřícně kroutí hlavou, jaktože jsme tak dlouho spaly. Hodnotí to slovy "to je veget"! V 18:00 si A. opět berou na chvíli ven a já místo odpočinku sepisuju tento článek, abych uvedla na pravou míru, jak to na té mateřské vůbec funguje. Navíc se musím začít připravovat, čeká mě noční šichta.






úterý 16. června 2015

Domácí bezový sirup

Úžasná záležitost! Letos jsem ho vyzkoušela poprvé a určitě ne naposledy. Jen vychytat tu správnou dobu na sběr bezu.

Potřebujete:

40 květů bezu
80 g kyseliny citrónové
3-4 ks citrónu, ideálně v biokvalitě
2 kg cukru krupice

Z této dávky uděláte cca 4 litry.

Při výrobě platí jednoduché pravidlo- na 1 litr vody potřebujete 1 kg cukru a 20 květů.

Květy opláchněte ve studené vodě, ale opatrně, ať je nezbavíte veškerého pylu, ten dodává sirupu tu správnou chuť. Dejte do mísy, přidejte nakrájené citróny na plátky a zalijte 2l vody (tu předtím nechte projít varem, přidejte kyselinu citrónovou a nechte vychladnout, až poté nalijte do mísy). Nechte 24 hodin odpočívat.







Další den výluh přeceďte přes cedník, přidejte cukr a opět nechte projít varem. Jakmile se cukr rozpustí a začnou se tvořit bublinky, sirup je hotov. Ještě horký ho nalijte do sklenic, poté nechte vychladnout dnem vzhůru. Neotevřený vydrží na chladnějším a tmavším místě až rok.





O dětském oblečení

Oblečení pro děti je dnes fenoménem pro spoustu ať už nastávajících nebo stávajících maminek. Některé jsou schopny utrácet tisíce a dbají na to, aby jejich dítě bylo dokonale sladěné. Téměř vždy, za každé okolnosti.


Ráda bych napsala, jak to vidím já.


Nejsem zastáncem drahého značkového oblečení pro malé děti. Taky nekupuji kvanta šatů, sukýnek, capáčků, čelenek a podobných serepatiček. Jednou jsem dokonce viděla fotku novorozené holčičky opouštějící nemocnici v šatech a botičkách (opravdu obdivuji trpělivost maminky, která chce pár dnů staré dítě oblékat do takového oblečení). 


Říkám si proč? 

Mám pocit, že některé matky mezi sebou soupeří, čí dítě je víc "vystajlované" (nesnáším to slovo, ale nenapadá mě český ekvivalent) a kolikrát zcela opomíjejí, jak je dítě staré, hlavně, že je "in".


Nejčastěji nakupuji oblečení v Pepcu, F&F, Lidlu nebo H&M, většinu věcí pro Adelínu mám ale z bazaru. Je ve věku, kdy většinu dne stráví na zemi, nechodí, pouze leze a když je s námi na zahradě, má věčně kolena od trávy nebo hlíny. Když jí, má oblečení často od příkrmů, což občas nejde ani vyprat. Vidím smysl v tom, nešetřit na podstatných věcech jako jsou boty, kvalitní nosítko, autosedačka. Oblečení je pro mě jen a jen spotřební věc.


Přesto mám pocit, že svoje dítě oblékám hezky a hlavně funkčně, i když to nestojí majlant.
















Při výběru oblečení sleduji 2 věci:
  • Adelína byla několik měsíců výhradně nošená, a i když už vzala na milost kočárek, tráví v něm minimum času. Oblečení tedy musí být funkční a využitelné. Nenajdete u nás sukně, desatero letních šatů, čelenky a capáčky v každé barvě. 
  • Od narození dávám dceři látkové plenky, takže oblečení, které nosí, musí být dostatečně široké, aby jí sedělo. Právě dětské kousky v Lidlu jsou skvělé v tom, že perfektně sedí a i když se 100x vyperou, vypadají pořád dobře.





Protože se blíží Ádiny narozky, dostane i oblečení, mám plnou tašku věcí (nefotila jsem vše) a nestálo to víc než 1000 Kč. 
(Je potřeba hlídat si slevy a výprodeje v F&F :) )






Jak to máte s oblečením pro Vaše děti vy? Potrpíte si na to, aby vaše dítě mělo v šatníku aktuální kolekce známých značek? Nebo radši investujete do jiných věcí?

Zajímají mě vaše názory.

Z.♥




pondělí 15. června 2015

Fotoreport z procházky

To jsem tak přemluvila mého muže na podvečerní procházku. Stále si užívám venkovského klidu, pohody, okolní přírody a ne a ne se toho nabažit a tak jsme vzali foťák s sebou.

Vždy jsem chtěla mít fotky ve vlčím máku, s válcem sena a v rozkvetlé louce a vše se nám podařilo nafotit během jednoho podvečera:)







Jaký styl fotek máte rádi? V ateliéru, v interiéru nebo exteriéru? Máte nějaké oblíbené fotografy?

Z.♥

neděle 14. června 2015

Ovocný dort z mascarpone a tvarohu

Variací na osvěžující letní dort je spousta. Nejčastěji doma děláme ovocné zákusky buď z tvarohu nebo zakysané smetany v kombinaci s lehkým piškotem. Mám pro vás recept na extra jednoduchý a rychlý dezert, po kterém se budete oblizovat až za ušima :)

Potřebujete:

cukrářské piškoty (balení cca 200 g)
300 g mascarpone
200 g tvarohu 
1 zakysanou smetanu
broskve (buď 1 konzervu nebo 4 velké broskve)
borůvky (můžete použít i jakékoliv další ovoce, k broskvím se hodí i jahody nebo banány)
80 g cukru
citrónovou kůru


Dortovou formu si vyložíme piškoty, poklademe je broskvemi pokrájenými na plátky a potřeme vrstvou krému. Ten si připravíme tak, že smícháme mascarpone, tvaroh, smetanu, dosladíme cukrem (nikdy cukr nevážím, vše dělám od oka a sladím opravdu minimálně) a přidáme trochu nastrouhané citrónové kůry. Na krém přidáme další piškoty, poté opět krém a vrch dortu ozdobíme borůvkami nebo jiným letním ovocem, co máte zrovna k dispozici. Dort je potřeba vychladit v lednici, ideálně přes noc, já ho nechala 5 hodin a pak už jsem musela jít zakrojit:)


A výsledek?






Dort je vynikající! Nevýhodou je jen to, že se opravdu hodně rychle sní :)



Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.