čtvrtek 18. června 2015

Běžný den na mateřské

"Hned bych si to s tebou vyměnil a byl doma a ty bys místo mě šla do práce." Často otřepaná fráze, kterou slyšela snad každá matka. Ráda bych to uvedla na pravou míru a přiblížila vám 1,5 dne matky dítěte, kterému se zrovna prořezívají stoličky. (Upozorňuju předem, že jinak je moje dítě celkem hodné, když ale rostou zuby, je to peklíčko!)

STŘEDA 
6:40
Náš den začíná v tuto dobu. Muž odjíždí na služebku a ráno nás veze k mým rodičům, kde budeme do pátku. Adelína spí jak dudek (ač je jindy už dávno vzhůru), musím ji budit.

7:00
Vyrážíme k Brnu, A. je v pyžámku, abychom se nezdržovali, za 30 minut jsme u našich. Jsem v šoku, Adelína v autě ani nepípla (je to nezvyk, jinak v autě děsně řve, nesnáší autosedačku). Odteď ji asi budeme vozit ihned po probuzení a v pýžu :)

8:00-9:30
Mamka se s námi vítá, ukazuje mi, jaký dobroty mi koupila, pak v klidu snídáme. Po dlouhé době se ráno dívám na televizi, Adelína objevuje hračky, co týden neviděla. Uvařím si kafe a hrajeme si. Zatím dobrý, pořád to vypadá jako pohoda:) Když jsem u našich, připadám si jako malá holka na prázdninách, vždy mě čekají moje oblíbena jidla.

9:30-10:30
Začíná proces uspávání. Moje dítě neusne jinak než u kojení nebo v nosítku, takže si ji dám na břicho, zpívám, hladím, konějším, Adelína je nějaká nervózní a začíná pobrekovat, což většinou nedělá. Zíve o stošest a já v puse vidím hodně nateklý dásně v místě stoliček a říkám si, že už je to asi tady. Poslední zub se prořezal před týdnem, to moc dlouho klid nebyl. Za chvíli usne, dám ji do postýlky a já jdu na počítač. Píšu kamarádům, muži a řeším věci ohledně stavby domu.

10:30-11:30
Adelína spí ani ne hodinu, což je nezvyk, většinou spí dýl. Dnes máme v plánu jít se mrknout ke mně do práce. U oblíkání a přebalování děsnej řev, nemůžu ji uklidnit. Když ji chci položit na záda, abych ji dala plínku, rozčílí se šíleným způsobem a polonahá, brečící mi odleze do druhýho pokoje. Asi po 20 minutách vyhrávám a jsme nachystaný k odchodu. 

11:30-12:30
Blížíme se na místo činu, do mé práce. Vidím to krásný prostředí, kravaťáky, kavárny, zahrádky, samý veledůležitý lidi a je mi smutno po praci. Adelína se řehtá od ucha k uchu, tak mám radost, že je dobře naladěná. Koupím si oběd, vyzvedne mě moje nejmilejší kolegyně Peťa a jdeme do kanclu. V kuchyňce se samozřejmě nemůžu v klidu najíst. A. neumí sedět v klidu, je na zemi, kde se motá všem pod nohama. Holky říkají, jak je hodná, šikovná a vypadá jak andílek. Ha, ha ha:) Mám radost, že jsem je zase všechny po dlouhé době viděla.

13:00-15:00
Vracíme se domů, já si vařím druhý kafe a opět nastupuje proces uspávání. Tentokrát to trvá snad hodinu, ne a ne zabrat. Zíve, poplakává, místo očí má milimetrový škvíry. Pak konečně usne a já mám na chvíli veget, po 100 letech si beru knihu a vychladlý kafe. Adelína spí 40 minut.

15:00-18:00
Přichází můj taťka a celej natěšenej z novýho kočárku a z toho, že nás po týdnu vidí, plánuje, jak půjdou ven (já mám radost, protože jsem sama nebyla hooodně dlouho). Za chvíli přichází i mamka a berou si dítě ven, mám hodinu a půl volna a nevím, co s časem:) Naložím se do vany, vylízám až tehdy, když mám varhánky jak Kolja a užívám si ticho:)

18:00-21:30
Každodenní kolotoč-večeře, koupání, hraní, uspávání. Většinou A. chodí spát kolem 8, dnes je plná dojmů, takže to nehrozí. Uspávání je marný, jdeme do obýváku k telce, A. na sedačce leží jak na pláži a povídá, skáče, vřeští. O půl 10 to zabalím i já a jdeme si lehnout společně. Konečně usíná. Je to nezvyk, že ležíme v posteli samy, spíme ve společné posteli všichni 3 a je to podruhé, co je muž pryč, za dobu, co je A. na světě.

21:30-7:30
Píšu ještě muži SMS na dobrou noc, on mě lehce namíchne MMS dezertu, co si dopřává. Neuplynou ani 2 hodiny a A. se budí s šíleným řevem. Poznávám starej dobrej známej řev-- každý nový zub se neobejde bez několika probdělých nocí. Uklidňuju, hladím, nic nepomáhá, po chvilce je ukojena. Tento scénář se opakuje ještě několikrát, A. se budí cca po hodině, vždy s pláčem a já mám ráno pocit, že mě přejel vlak. Závidím muži, že se mohl vyspat!

ČTVRTEK
07:30-11:00
Klasický kolotoč-snídaně, hraní, balení se na plavání. Tentokrát si dávám 3 veliký koblihy a obr kafe, na dietu se u nás nehraje. A. bojkotuje dopolední spánek, po půlhodinové snaze to vzdávám, protivnost se zvyšuje. Červená ji brada i tváře, neklamný znak toho, že jsem se nespletla a zub se klube. O půl 11 vvyrážíme na poštu a pak na plavání.

11:00-13:30
Plavání jako vždy super, jakmile skočíme do vody, vše je zažehnáno a A. se směje od ucha k uchu, užíváme si to obě dvě. Po 12.hodině se vydáváme k domovu, čekám, že zaspí únavou, jak se to obvykle stává, ale ne, je to bojovník proti spánku. Skoro utíkám domů s vidinou oběda, ale není mi přáno. A. začne těsně po zabouchnutí domovních dveří hrozně plakat, ale tak, že čekám, kdy na nás dojdou sousedi za rušení klidu. Nepomáhají homeopatika, houpání, nošení, absolutně nic. Po půlhodině řevu mě začíná šíleně bolet hlava a volám muži, jak že se na té služebce má. Táta A. na oko domlouvá, ta, když ho slyší v telefonu, zázračně ztichne a dělá jen Pffff, pffff. To dělá vždy, když něco provede a dělá se nenápadnou. Můj oběd je chleba se sýrem a 6 mandlí v čokoládě.

13:30-16:30
Na zklidnění nezabírá nic a říkám si, že už přece musí být unavená, protože já jsem na odpadnutí!! Jdeme si lehnout a podaří se, A. usíná. Konečně zavírám oči i já a spíme sladký 3 hodiny. Jak si můžete všimnout, moje klíště se mě nepouští ani ve spánku:)




17:00-18:30
Lehce odpočatá se vítám s rodiči, co nevěřícně kroutí hlavou, jaktože jsme tak dlouho spaly. Hodnotí to slovy "to je veget"! V 18:00 si A. opět berou na chvíli ven a já místo odpočinku sepisuju tento článek, abych uvedla na pravou míru, jak to na té mateřské vůbec funguje. Navíc se musím začít připravovat, čeká mě noční šichta.






3 komentáře

  1. Nejhorší je, že je tahle otročina hrozně špatně placená. Žádné příplatky za noční, práci ve svátek a o víkendu...

    OdpovědětVymazat
  2. To moc dobře znám malému jsou 2roky a již nám chybí poslední 4stolicky,ale uz víc jak 3mesice je od zubů klid :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Je to sice mizerně placený, ale buďme rády, že vůbec! nedokážu si představit žít v době mých rodičů, kdy mateřská byla jen půl roku a pak už nic.

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.