úterý 9. srpna 2016

V Mikulově


Byli jste někdy v Mikulově? Jestli ne, tak to určitě napravte. Je tam totiž nádherně. Já Mikulov miluju, i když jsem tam byla jen párkrát a od poslední návštěvy uběhlo už skoro 10 let. Je to jedno z míst, u kterého si řeknu, tady se musí krásně žít.

Mikulov mám spojený s výlety se školou a celkově s dětstvím. Když jsem jako malá trávila prázdniny u babičky, často dávali v televizi seriál My holky z městečka, který jsem měla moc ráda. Je celkem dost retro, ale odehrává se právě v Mikulově. Navíc jakákoliv letní dovolená, na kterou jsme s rodiči do zahraničí vyrazili autem, vedla právě přes Mikulov. Když ještě existovaly hranice, byl to takový ten pomyslný přechod mezi Moravou a cizinou. A taky místo, kde se povinně zastavovalo na čůrací zastávky, protože v Rakousku už bylo všechno moc drahý :-)



My se tam teď vydali v neděli, pro mého muže i Adélku to byla premiéra. A já byla opět okouzlena. Krajinou, atmosférou, pohodou, která v celém městě vládne. Člověk si tam připadá jak někde u moře a taky to tam voní. Všude jsou malinkaté kavárny s předzahrádkami, kde vysedávají turisté a popíjí víno, všude to voní dobrým jídlem a i přesto, že v centru bylo v neděli celkem dost lidí, panuje tam prostě takový všudypřítomný klid.

Vydali jsme se samozřejmě na Svatý kopeček, což je dominanta města. Bez nosítka bychom tam šli možná ještě dnes. Ne, že by se Adelíně nechtělo šlapat, ale stezka vede celkem strmým kopcem, všude jsou kluzké kameny a dítko sice šlapalo o sto šest, ale při každém vyšlápnutí schodu hekalo jak devadesátiletá stařenka, na každé lavičce si Áďa lehla a pronesla "hají" a za námi se tvořila lehčí kolona (cesta na kopeček je totiž poměrně úzká, takže se jde v zástupu). Když jsem ji přemlouvala, že si ji dám na záda a budeme tam rychleji, odpověděla mi "Ne, Áďa ama" (ne, já sama), což slýchám poslední dny pořád. Ovšem zvládli jsme to a za pár desítek minut jsme se mohli kochat krásným výhledem na město. 

(Pokud byste tam chtěli vyrazit s kočárem, dostat se tam zřejmě dá, ale netuším kudy. Je tam jedna stezka, která vede z Dívčích hradů z Pálavy, ale nevím, kde se na ni v Mikulově napojit. Každopádně na kopci jeden kočár byl).









K večeru jsme poseděli v jedné kavárně, prošli centrum a pak vyrazili domů, protože se blížil čas Ádiny večerky. Škoda, že jsme nestihli projít i zámecký park, ale to snad příště.




Na podzim bývá v Mikulově Pálavské vinobraní, ale to je město naprosto plný, ani mě takový akce nelákají, protože nemám v lásce davy lidí. 

Pokud hledáte tip na výlet, teď v létě nebo na podzim je Mikulov to pravé místo. Navíc, pokud se pak vracíte zpět přes Mušov a stihnete západ slunce, to je pastva pro oči. Jezdíme tudy celkem často, protože v okolí máme rodinu, můj muž se za volantem vždy kochá, silně mi v takových chvílích připomíná Hrušinského ve Vesničko má středisková a nikdy si neodpustí poznámku "Tady je tak hrozně krásně..." A já s ním můžu vždy jen souhlasit.

Z.

3 komentáře

  1. Zdravím z Mikulova právě teď a ANO! JE TADY KRÁSNĚ!! Božínku a to vínečko ❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, tak abychom v tom jely spolu, jdu si taky otevřít láhev :-) A když už takhle cestujete kolem nás, tak doufám, že se někdy potkáme! Užívej :)

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.