neděle 20. listopadu 2016

Líný dopoledne

...mi jednou budou hrozně moc chybět.

To, když člověk nikam nespěchá.

Občas se mě někdo zeptá, jestli se těším na návrat do práce. A když řeknu, že vůbec, že bych se do práce nejradši už nikdy nevrátila, jen se podiví a nechápavě kroutí hlavou.

Záleží jen na vás, jakou si tu mateřskou uděláte. Lidi mají tak trošku zafixovaný, že matka na mateřské=uhnaná matka, co se přestává malovat, nosí jen tepláky, je na pokraji zhroucení a nemůže se dočkat toho, až děti půjdou do školky a ona se bude moct vrátit mezi lidi.
(Kecala bych, kdybych tvrdila, že to tak někdy není :-))

Já takový období měla, když byla Áďa ještě hodně malinká. Ona věčně spala a já se doma děsně nudila. Neměla problém usnout v posteli, takže jsem nemusela být pořád venku s kočárem a co doma pořád dělat, když si nemáte s kým pokecat a dítě věčně spí...Chyběli mi lidi a moje úžasný kolegyně z práce. 


To už mě ale dávno přešlo a opravdu si to, že jsem doma užívám. Nechybí mi ani finance, ani kamarádky, ani lidský kolektiv. Jsme s Áďou pořád mezi lidmi a dětmi, jezdíme často za rodinou, s kamarádkami, které si na mě čas udělají, se vídám. Pracuju z domu, 3x do týdne chodíme do mateřského centra, kde jednou za 14 dnů vedu kroužek pro děti a když zrovna nemáme program, děláme to, co nás baví.
Nejradši z celýho dne mám právě dopoledne. Adelína se budí na sekundu přesně s mým mužem v momentě, kdy mu zazvoní budík a zavelí "táto, vstávat!" Konečně jsem se dočkala toho, že mě nepotřebuje a rána prostě patří jen jim. Muž nachystá snídani, uvaří čaj, dívají se na pohádky a mě pak vzbudí, až když odchází do práce a Áďa mi radostně tahá z postele a ukazuje, že si mám jít sednout vedle ní a nasnídat se.
Když po snídani nemáme žádný co dělat, jedeme třeba k mé babičce nebo do knihovny, kam  chodíme opravdu často. Chodíme do dvou knihoven, do místní a do vedlejšího města, kde to mám moc ráda. Je tam i dětský koutek, takže zatímco si Adelína spokojeně skáče šipky do bazénku s kuličkami, já si můžu v klidu vybrat četbu na večery. Navíc tam mají opravdu obrovský výběr dětských knih.
Knihy pro Áďu kupuju, ale jen na Vánoce a narozeniny, jinak máme vše půjčený. Je to fakt super v tom, že se jí příběhy neomrzí a má doma pořád něco novýho.
A zrovna v pondělí jsme narazily i na Mapy, což je hit letošního podzimu. Kniha rozhodně stojí za to, baví mě i dítě a je krásně zpracovaná, rozhodně by stála za samostatný článek, ale už o něm psala třeba Madamme Coquette tady. Takže pokud neznáte, nakoukněte, je to další hezký tip na Vánoce.





A ty návraty domů, kdy chystám oběd a Adélka si kolem sebe naskládá vše, co si donesla domů a listuje a listuje, to je kouzelný... :-)




Co vy? Evokuje ve vás mateřská pocit osamocení nebo si ji děláte hezkou tak jako já?

Z.

10 komentářů

  1. Zuzi, takze se ti Mapy zdaji uz pro holky ok? Ja nad nima porad premyslim pro Bibi, ale porad jsem nevedela. P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, ideálnější jsou určitě pro starší děti, ale Áďu baví. Ukazujeme si, kde jsme byli, u každýho státu je zobrazeno spousta věcí---národní jídla, zvířata, významné osobnosti...Nejvíc ale baví Martina :-) I dospělí se z Map dozví spoustu věcí, co třeba nevěděli (nebo aspoň v našem případě :-D). Takže myslím, že je to dobrá volba už teď a později se k nim může Bibi vrátit, až bude starší.

      Vymazat
  2. Ta knihovna je super napad, ja detske (ale i jine) knihy uplne hltam, ale mam trochu strach aby je moje mala cacorka nejak neponicila, sice to nema ve zvyku, ale stane se... Nevite jak se to pak resi? A mate to krasne vymysleny. Ja jsem ale mela spis opacny pocit. Dokud Johanka vydrzela v satku nebo na kline chodily jsme vsude. Na koncerty, kaficka, vinecka, vystavy, prednasky s prateli z preddetne doby. Byla u me, kojila se a spokojene predla, ale jak povyrostla uz to prestalo byt mozne, zacala mit jine potreby a casto tim rusila "dospelacke" aktivity a tak jsme zacaly travit vice casu doma a hledat si kamarady stejne postizene jako my :) ale snazime si uzivat vsech momentu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katy,
      nikdy se nestalo, že by Áďa půjčenou knížku nějak poničila. Tendenci trošku ničit knížky měla tak kolem roku, kdy jsme do knihovny ještě nechodily a když zničila leporelo za pár korun (nic jiného v té době ji nebavilo), srdce mi to netrhalo. S postupem času se naučila chovat ke knížkm hezky, nežužlat je, neotrhávat okraje a když náhodou knihou z knihovny hodně vehementně listuje, upozorním je, že musí opatrně, že není naše a akceptuje to.

      A s tou mateřskou---když byla Áďa malá, bydleli jsme v bytě, kde jsme měli naprosto šílený sousedy a já v té době měla tak nějak averzi ke všem lidem okolo a potřebovala jsem hlavně klid, takže jsme byly pořád v přírodě, v lese (ale samozřejmě jsem se stýkala i s kamarádkami, chodily jsme plavat...Těch aktivit ale bylo mnohem mnohem míň, než teď). Teď ten klid mám, takže vyhledáváme společnost :-) S druhým dítětem by to bylo zase jinak a rozhodně bych co nejvíc vyrážela mezi lidi hned od začátku a užívala si to nepohyblivý dítě, co dokáže několik hodin v klidu spát nebo ležet.

      Vymazat
  3. Nase trimesicni miminko pres den moc nespi, leda na prochazce, takze musime byt porad na nohach. Nachodime s manzelem desitky kilometru a tak si obcas zaslouzime zastavku na jidlo nebo kavu. Spolecnost mala miluje a mezi lidmi je nejhodnejsi. Materska je skvele obdobi na zklidneni se a uvedomeni si priorit. Nevymenila bych to za nic. Prace mi nechybi - nikdy hsem pracovat neprestala, jen zmenila priority. Vse jde kdyz se chce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím s tím, že mateřská je skvělé období na zklidnění se a uvedoměni si priorit. Proto všem bezdětným kamarádům okolo doporučuju, ať mají dítě. Je to jedna z nejtěžších zkoušek v životě, ale zároveň to nejkrásnější, co život může nabídnout.

      Vymazat
  4. Jé tu nudu ti závidím :D Róza naopak nebyla a není (i když teď se zlepšila šikula) spací dítě. Takže já opravdu ztahaná často jsem. Přes den skoro nespí, v noci se budí milionkrát a trápilo mě, že se nemůžu sama realizovat. Ale čím je větší, tím je větší zábava jak s ní a jejím hraním, tak se i sama umí na chvíli zabavit a já můžu třeba vařit bez dítěte na noze nebo na břiše a už je to moc fajn. A když spí mám čas na to dělat si co chci. A věčně jsme někde pryč. Do práce se rozhodně netěším a kdyby to šlo tak bych se ani nevracela, ale kvůli financím to bude potřeba..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čím je dítě starší, tím líp spí. Většinou :-)
      Áďa se i teď v noci pořád budí, často nás jen ale zavolá, aby se ujistila, že jsme blízko, pohladíme ji a spí dál. Když byla menší, naspala toho přes den tolik, co teď, což bylo těžší v tom, že když chtěl člověk něco dělat, než něco udělal, dítě bylo vzhůru :-) Takže když mám teď po obědě 2 hodiny času pro sebe, umím je využít opravdu na maximum tak jako nikdy předtím.

      Vymazat
  5. Tento článek jsem četla, když vyšel nově, moc se mi líbí, taky mám mateřskou moc ráda (i když krize jsou) a děláme si pohodu. Ale proč sem dnes píšu - díky tobě jsem si dnes obnovila průkazku v knihovně, na chvilku vypadla z domu (děti s manželem) a půjčila pár knížek sobě i dětem. Kluci byli nadšení a já jdu dnes díky četbě sakra pozdě spát:-D Díky Zuzi za inspiraci!

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.