úterý 6. prosince 2016

Zima, zima, zimička

...tak začíná Ádina oblíbená zimní básnička, kterou se za poslední dobu naučila a mně to připadalo jako ideální název pro článek i fotky, který jsem včera nafotila.

Můj muž zimu nesnáší, já ji mám moc ráda. A dítě je, zdá se, po mně. Zima ji nevadí.
Neříkám, že se vyžívám v tom, že se z procházek vracíme promrzlí na kost, občas u nás na kopci fouká tak, že mám pocit, že musíme každou chvíli vzlítnout a sedat si do zmrzlýho auta taky není nic moc. Mám tu výhodu, že nikam nespěchám a do auta sedám až tehdy, až rozmrzne. Jsem tak líná škrabat skla, že prostě počkáme, až se oteplí, až pak vyrážíme do města :-)



Poslední dny u nás bylo hezky, i když mrazivo. A právě ta zimní rána v kombinaci s východem slunce vypadala jako v pohádce. Myslím, že by se člověk měl naučit mít rád jakékoliv roční období a ne pořád remcat na to, že jednou je zima a podruhé moc teplo, což dělá většina Čechů.
Od dětství jsem s rodiči jezdila na hory, dokonce jsem jednu dobu chodila do lyžařskýho kroužku a všechny zimní víkendy jsem trávila na svahu. To ranní vstávání mě ubíjelo (to nesnáším doteď), moc mě to ani nebavilo, tak jsem toho po čase nechala. Láska k horám a k lyžování mi ale zůstala, jezdíme na ně každoročně, vynechala jsem jen 2x, když jsem byla těhotná a loni, když jsme se stěhovali a zařizovali.
Něco jinýho je zima ve městě, kde je všude sněhová břečka a držící se smog, něco jinýho zima na vesnici. Zrovna v týdnu jsem si říkala, že si zase připadám jako malá, protože všude ve vzduchu bylo cítit, že lidi začali topit dřevem. A to je moje vzpomínka na zimní večery u babičky na vesnici, když jsem k ní dojeli z Brna, najednou to venku vonělo úplně jinak. Je to pro mě symbol blížících se Vánoc.
A protože jsme se včera probudily do opravdu mrazivého rána, šly jsme si ho užít ven i s foťákem. Áďa byla oblečená jak do divadla a přitom jsme se šly mrknout na bažanty :-)
Když jsem jí kupovala tento kabát, který doteď visel ve skříni, hned jsem si ho představila na zimních fotkách někde v poli. Kožešina je samozřejmě umělá, normálně podobný věci nekupuju, ale tenhle se mi líbil moc, je to další ze sekáčových úlovků.







Pole, nikde nikdo, všude jinovatka a mrazivý ticho. Zimní značka ideál.

A ty návraty domů, kdy člověk zasedne k teplýmu čaji a vánočnímu cukroví, ty mám úplně nejradši.

Mimochodem máte už napečeno? Já se letos hecla a poprvé jsem chtěla upéct perníky. Nějak je nemusím, muž už vůbec, ale Áďa je miluje a co by člověk pro spokojené dítě neudělal. Dostala jsem se jen k tomu nakoupit suroviny, najít recept, ale pak mě skolila už poněkolikáté v tomto roce střevní chřipka a s těstem i perníčky se nakonec poprali muž s Áďou. A jsou výborný! Ani jsem se nedostala ke zdobení, protože se skoro všechny snědly, v týdnu se chystáme na druhou várku, tentokrát se zapojím snad víc. Jinak s ostatními druhy zatím otálím, upeču tak jeden, dva druhy, víc si, myslím, není třeba.

Z.

13 komentářů

  1. Ten kabátek jí moc sluší! Já mám sice naplánováno co všechno... ale vypadá to že lehnu s nějakou virózou, takže se to bude muset poddat :D

    OdpovědětVymazat
  2. Máme zimu rádi:-) Taky pocházím z Brna, ale za manželem jsem šla na Vysočinu,sjezdovku máme kousek od domu:-) Akorát teda pořád oblíkat 2 malé děti (1 rok a 2,5) je mazec!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si tuto zimu konečně užívám, že Áďa nehysterčí u oblíkání. Jen oblíct rukavice a natáhnout je na každej jeden malinkatej prstík, to je občas něco na moje nervy :-)

      Vymazat
    2. Ja na to právě koukam jak tele na nové vrata, že má Aďa normálně prstové rukavice! Dostáváš bobříka trpělivosti :-D

      Vymazat
    3. Ona palčáky neumí nosit, nemá je ráda. Takže má všechny prstový a asi si dokážeš představit, kolik času nám trvá, než se 2x denně vypravíme ven :-)

      Vymazat
  3. Zuzi, máš nějaký osvědčený recept? Jsou měkký hned? Já pekla před dvěma týdny a i když jsou křoupavý, půlka je pryč a vypadá to, že budu muset ještě dopéct ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dělala jsem z těchto ingrediencí:
      Na těsto:
      140g práškového cukru
      2 vejce
      100g másla
      2 lžíce rozpuštěného medu
      2 lžičky perníkového koření
      2 lžičky jedlé sody (se sodou šetřit, ať není moc cítit)
      400 g hladké mouky (použila jsem špaldovku)

      Jsou měkoučký od prvního dne, fakt výborný! A vrch perníčků nepotírám vajíčkem, nemám to ráda, ale pokud potírat chceš, tak jedno vejce navíc.

      Vymazat
    2. Minulý týden jsem otestovala recept, tak Ti musím napsat. Původně jsem chtěla jen z půl dávky, když ještě mám krabičku "starých", ale muž dokonce navrhoval dávky dvě ;-) Výsledek? Po týdnu zbývá třetinka a dvouletýmu synkovi musím vysvětlovat, že jsou na Vánoce, aby přišel Ježíšek. Prostě výborný!!! Sice ne uplně estetické, protože se mi trochu roztekly a kvůli dětskému matlání jsem je už odmítla zdobit polevou, ale opravdu měkoučké, dobroučké. Ještě jednou díky za recept!
      Míša

      Vymazat
    3. Míšo, jsem ráda, že chutnaly.
      My už snědli 2 dávky a pár dnů před Vánocemi nám zbývá jen pár kousků, takže musím znovu začít péct :)

      Vymazat
  4. Krásné fotky. Kabátek je parádní.

    OdpovědětVymazat
  5. Díky moc, musím je zkusit. Ty jsi taková cukrářka, že věřím, že budou super ;-)

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.